TANEC A VZTAH

Právě jsem shlédla krásné taneční video. Patrik Swayze tančí se svojí ženou. Překrásná souhra dvou.

Miluji tanec ve všech jeho podobách. Miluji tanec spontánní i tanec, který má svá pravidla. Obojí má své velké kouzlo i přitažlivost. Všimla jsem si, že někteří lidé rádi tančí a jsou lidé, kteří nechtějí tančit nebo si myslí, že tančit neumí. Nemají odvahu udělat krok na parket a začít tančit.

Není to tak dlouho, co jsem měla salsa lekci a uvědomila jsem si jaké to je tančit podle pravidel. Udělat krok dopředu, dozadu, otočit se. Vše v přesných časových intervalech. A vím, že pokud bych tančila pravidelně, časem bych přestala přemýšlet nad kroky, které mám dělat a začala bych si tanec víc užívat. Osobně vnímám rozdíl při tancem s mužem, který tančit umí a s mužem, který tanec neumí. Tanec je v mnohém hodně podobný našim vztahům. Pokud se má žena nechat vést, musí muži důvěřovat a musí si být jistá, že muž ví, co dělá. Pokud tuto jistotu žena nemá, velmi špatně se jí tančí a má tendenci přebírat vedení.

Kdysi dávno jsem se neuměla u tance uvolnit. Velmi ráda jsem tančila, jen jsem si tanec dopřávala zřídka. Nedokázala jsem vnímat své tělo a nechat ho se pohybovat podle toho, jak si přeje. Přemýšlela jsem nad tím, jak u toho vypadám, co si asi pomyslí mé okolí. Chceme prostě a jednoduše vypadat dobře. A tak to dělá mnoho lidí. Často pak tančíme, jen když pijeme. Odhazujeme zábrany a užíváme si hudbu a vlastní pohyb.  Jaká škoda.. Tanec může být velmi léčivý, uvolňující. Je skvělé pustit zábrany a prostě jen tančit.

A stejně tak je to i s našimi vztahy. Existuje mnoho párů, které spolu jsou a žijí podle pravidel. Existuje rovněž mnoho vztahů, kde žádná pravidla neplatí. Jsou lidé, kteří jsou ve vztahu s druhým šťastní a jsou lidé, kteří žádný vztah nemají, případně jsou ve vztahu nešťastní. Existují lidé, kteří mají za sebou vztah, který nedopadl a přešlapují. Nemají odvahu udělat krok k nové lásce.

Jsou rovněž páry, kde muž i žena mají k sobě důvěru. Žijí spolu v lásce. Žena se může muži odevzdat v absolutní důvěře, že je v bezpečí. A to stejné platí pro muže. Ani jeden nemá potřebu druhého vést, ale v lásce se podporují a mají společný směr a cíl.

A naopak jsou vztahy, které jsou plné vnitřního boje o moc, nezdravého soupeření. Přesto mnoho z nás zůstává i v nefunkčních vztazích, protože co by tomu řeklo naše okolí. Víc než nad sebou přemýšlíme nad druhými. Nevnímáme své potřeby, mnohdy nenasloucháme ani vlastnímu tělu, které nás často nutí k zamyšlení. Záleží nám víc nad tím, co řeknou ostatní.

A mnohdy pak když se opijeme, odhazujeme zábrany a konečně svému partnerovi řekneme vše, co si už dávno myslíme, vše co jsme nedokázali říct v klidu a pohodě. A ano jaká škoda. Proč nemluvit o našich potřebách dřív než je pozdě?

Je skvělé tančit a stejně tak, je skvělé žít ve vztahu. Jen na obojí je někdy potřeba odvaha. Věřit sobě, věřit druhému, uvolnit se, někdy i zavřít oči, nechat se vést nebo naopak vést a co je nejdůležitější UŽIVAT si. Každý den je dar. Jak s ním naložíme, záleží jen na nás. Jestli budeme tančit nebo stát jen opodál a dívat se.

Přestože vím, že můžu mít pošlapané nohy, jsem pro to tančit.

Přestože vím, že můžu mít bolavé srdce, jsem pro to milovat.

Prostě a jednoduše žít se vším, co k tomu patří.

A jak jste na tom VY? Tančíte nebo stojíte opodál?

S láskou a úctou

Dáša