Zpět na přehled článků

Poučení z našich životů

9.9.2016 Dáša

V dětství a mládí pozorujeme rodiče. A říkáme si: “takto žít nikdy nebudu”. Přejeme si lepší vztahy než měli rodiče. Chceme žít v krásném harmonickém partnerství. Toužíme po vztazích plných pochopení, lásky a porozumění. Představujeme si vlastní děti, které budou jiné než jsou děti v rodině, případně děti, které potkáváme. Možná i říkáme: “až budu mít dítě, toto nikdy dělat nebude, toto mu nikdy nedovolím” a podobně.

Uběhne pár let a my jsme v podobných situacích, jak byli naši rodiče. Sledujeme své vlastní děti, jak pláčou a vynucují si nějaké nezdravé jídlo nebo si přejí koupit hračku. A možná si sami uvědomujeme, že říkáme stejné věty jaké používala naše mamka nebo náš otec.

Proč tomu tak je? Důvodů je mnoho. Ale jedním z nich je také to, že neumíme plně respektovat své potřeby ani potřeby druhého. Nikdo nás nenaučil správně komunikovat, říkat si věci v lásce a s úctou. Nacházíme si partnery, kteří nás učí přesně to, co neumíme. A my se nechceme poučit. Nevidíme příležitosti k učení a poučení. Procházíme životem a mnohdy jedna lekce střídá druhou a my nechápeme proč se nám některé věci dějí.

Jestliže věříte na existenci duší, zkuste si představit, že jste se před svým narozením potkali se svým budoucím partnerem. Oba jste věděli, že potřebujete v nadcházejícím životě prožít nějaké lekce. Naučit se respektovat sebe, vybudovat si svou vlastní úctu, případně cokoli jiného. Prosíte tedy svého budoucího partnera: “Prosím dopřej mi tolik lekcí kolik budu potřebovat, abych se tomu skutečně naučila”. A duše vašeho partnera odpovídá: “Není mi to moc příjemné, ale chápu, že se to musíš naučit. Dopřeji ti tedy tolik lekcí, kolik bude třeba. Miluji tě.” Vy si však pro jistotu připravíte ještě další duši. Uděláte si vlastní plán. Pokud nepochopím lekci z prvního vztahu a vztah ukončím nepoučená, přijde další partner, který mě pomůže pochopit a naučit se. Vytvoříte si takový diagram ve tvaru, když se poučím, můžu jít dál a učit se jiné věci, pokud ne, vracím se do podobného vztahu.

A pak v reálném životě opouštíme partnery, končí naše vztahy. A pokud bohužel nedojde k poučení vplouváme do dalších vztahů. A za nějakou dobu se situace opakuje. Tak dlouho, dokud skutečně nepochopíme.

A to je i důvod proč vedu rozchodové rituály. Nejbližší proběhne už příští týden ve čtvrtek. Přijďte se s láskou rozloučit.

Dáša

Líbí se Vám tento článek?

V knize Deník probuzené ženy najdete 44 různých témat z mého života. Více informací o knize zde.

2 reakce na “Poučení z našich životů”

  1. Jaroslav napsal:

    Díky Dášo, díky. Hezky jsi to napsala. Loni na podzim mi rozchodový rituál moc pomohl. Tak věřím, že pomůže i ostatním. Pěkné letní dny.

  2. Karolína napsal:

    Včera večer som ležala v posteli a chcela som si pripomenúť svojho bývalého priateľa, dnes čítam tento článok. Už to budú tri roky od ťažkého rochodu a skoro dva roky od rozchodového rituálu. Myšlienky na spoločné časy zostali, ale prežívam ich iným spôsobom. Asi rok po rozchode som mala v sebe každodenný boj, nevedela som sa bývalého priateľa pustiť, každá myšlienka na neho bola neskutočne silná a mala veľkú váhu. Potom som išla na rozchodový rituál s Dáškou, s láskou som priateľa pustila. Po rituáli som sa cítila neskutočne ľahko, toľko ťažoby zo mňa opadlo. Nebolo to samozrejme hneď, ale každým dňom som sa cítila slobodnejšie. A keď sa zamýšľam nad svojou minulosťou, je to s vďačnosťou, nepociťujem žiadne putá a silné emócie.

Napsat komentář

Apps Dev Team s.r.o.